Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Píseň

• píseň, písnička popřípadě popěvek je jeden ze základních typů hudebního projevu
• základem je vokální projev opatřený textovou složkou
• písnička může být ryze vokální
• nebo může mít nástrojový doprovod
• může být zpívána jednotlivcem nebo více zpěváky
• pak hovoříme o sboru
• v lidové či slangové mluvě se pro pojem píseň, písnička zejména v soudobé populární hudbě vžilo také původní anglické slovo song

Typy písní

• světské
• duchovní
• lidové
• umělé
• strofické
• podle témat - pracovní a milostné

Historie umělé písničky

Umělé písně vznikaly v úzkém vztahu k písním lidovým, nicméně je třeba brát zřetel na to, že i každá lidová píseň je vlastně také písní umělou v tom smyslu, že i ona má nějakého svého prvotního tvůrce - autora. Ten je však vždy důsledně anonymní respertive není znám. V evropské hudbě se umělé písně objevily např. ve 14. a 15. století v podobě projevů tzv. truvérů a minnesengrů. Byly to nejčastěji různé balady či madrigaly. Velký rozmach tvorby umělých písní nastal v období hudebního romantismu v 19. století. V jednotlivých zemích pak vznikaly osobité hudební styly, jako například francouzský šanson či americká country hudba.

Dělení písní podle účelu

• budovatelské písně
• vojenské písně
• filmové písně
• videoklipy
• divadelní písně
• pochodové písně
• skautské písně
• hymny
• námořnické písně

Dělení písní podle původu

• lidové, u kterých je autor neznámý
• zlidovělé, jsou písně, které získaly takovou popularitu, že je již vnímáme jako písně lidové
• umělé, jsou písně, které mají vždy nějakého konkrétního autora, který je obvykle znám
• u některých hudebních skladatelů jsou písně jednou z nejvýznamnějších oblastí tvorby
• k nim patří Franz Schubert, Robert Schumann, Gustav Mahler, Antonín Dvořák či Jaroslav Křička
• písně beze slov, tvoří zvláštní útvar mezi písněmi
• jedná se o aplikaci písňové formy pro instrumentální interpretaci
• v historii se jednalo především o charakteristickou skladbu tklivé až sentimentální nálady
• tato forma je typická například pro Mendelssohna-Bartholdyho, který napsal 48 písní beze slov
• stále se s nimi můžeme setkat na koncertních pódiích v repertoáru slavných klavíristů
• v historii rockové a jazzové hudby lze takových příkladů najít velké množství (Petr Janda, skupina Olympic)

Písňové formy podle skladebného tématu

Malá písňová forma

• písně jednodílné se schématem a
• dvoudílné se schématem a - b
• trojdílné písně se schématem a - b - a
Jednodílné jsou většinou prosté dětské lidové popěvky, dvoudílných a trojdílných je drtivá většina lidových písní.

Rozšířená písňová forma

• jedná se o rožšířenou malou formu (jedná se vlastně o repetici)
• najdeme ji v šansonech a populární hudbě
• schéma je a - b, a - b, tedy sloka, refrén, sloka, refrén

Velká písňová forma

• jedná se o složitější formu dvoudílného nebo třídílného útvaru
• každý díl tvoří hudba uspořádaná v malé písňové formě
• schéma je A/a - b - a/, B/c - d - c/, A/a - b - a.
Ve velké písňové formě jsou komponovány četné skladby vážné hudby, například Smetanovy polky nebo Dvořákovy Slovanské tance.

Jednotlivá označení schémat neznamenají současně úroveň formy. Malá forma nemusí nutně znamenat formu primitivní. Klasickým příkladem je Česká hymna, která ačkoliv je ve smyslu schématu a malou písňovou formou, je v ní melodický motiv systematicky rozvíjen bez jakéhokoliv opakování motivů.

Existují též písně, vymykající se z uvedených základních hudebních schémat. Vyskytují se často nejen u skladatelů vážné hudby, ale též například v jazzové hudbě a rocku - tam především v art rockové produkci (Genesis, Yes, Emerson, Lake and Palmer, Synkopy 61, Pink Floyd, Colegium musicum, M Vargy) a v alternativních hudebních směrech. Jde o nejrůznější typy schémat, příkladem může být stavba a - b - c - b - c, atd.