Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226
- Charakteristika a význam zeleniny
- Rozdělení zeleniny
- Pěstování zeleniny
- Sklizeň a uskladnění zeleniny
- Ochrana zeleniny před škodlivými činiteli
- Praktické úkoly
Charakteristika a význam zeleniny
- významná složka lidské stravy
- vysoká výživná hodnota zeleniny, především pro obsah vitaminů a minerálních látek
- prevence i léčení některých chorob; zelenina obsahuje nestravitelné vlákniny a různé další látky působící např. antibioticky proti škodlivým mikroorganismům nebo pomáhají odstraňovat škodlivé okyselení lidského organismu způsobené masitými a moučnými pokrmy a cukrem)
Rozdělení zeleniny
Podle délky vegetace na rostliny
- jednoleté - většina pěstovaných druhů zeleniny
- dvouleté - mrkev, petržel, salátová řepa a jiné kořenové zeleniny
- vytrvalé - chřest, křen, reveň, rebarbora
Podle doby potřebné pro vytvoření konzumních částí na zeleninu
- s vegetační dobou 4 - 10 týdnů (ředkvičky, raná mrkev, červená řepa, raný salát, rané kedlubny); salát a kedlubny mají celkovou vegetační dobu delší, zkracuje se však předpěstováním sadby;
- s vegetační dobou 3 - 4 měsíce (cibule, jarní česnek, rané brambory, středně rané odrůdy mnoha druhů zeleniny);
- s vegetační dobou kolem 6 měsíců (okurky, rajčata, zimní zelí, pozdní mrkev, pozdní kedlubny, další druhy zeleniny a brambor, u kterých byly vyšlechtěny pozdní odrůdy);
Podle toho, jaká část rostliny se konzumuje nebo podle charakteristického znaku, na zeleninu
- cibulovou (cibule, česnek, pár)
- kořeninovou (bazalka, kopr, saturejka)
- kořennou (celer, černý kořen, mrkev, pastinák, petržel, ředkvičky, ředkev)
- košťálovou (brokolice, kapusta, kedluben, květák, zelí)
- listovou (pekingské zelí, salát, salátová čekanka, špenát)
- plodovou (okurky, paprika, rajčata a různé tykve)
Podle nároků na hnojení na zeleninu
- velmi náročná, pro kterou je nutné hnojit půdu hnojivy organického původu (košťálová zelenina, plodová zelenina, celer);
- středně náročná, pěstovaná v půdě druhý rok po hnojení organickými hnojivy (kořenová zelenina, kedlubny);
- málo náročná, pěstovaná v půdě třetí, případně další rok po organickém hnojení (cibuloviny, luskoviny).
Pěstování zeleniny
Zelenina se rozmnožuje hlavně semeny nebo plody, méně často jinými částmi rostlin, např. cibulemi (kuchyňská cibule), cibulemi rozdělenými na stroužky (česnek), řízky (křen a chřest) nebo částmi rozdělených trsů (reveň). Brambory se množí oddenkovými hlízami. Semena a plody jsou osivo. Osivo se vysévá na stanoviště, kde se pěstuje po celou dobu vegetace nebo se z něho vypěstují sazenice. Sazenice, cibule, řízky a hlízy tvoří sadbu. Sadba se vysazuje obvykle na trvalé stanoviště.
Hloubka výsevu je u všech způsobů setí závislá na velikosti osiva a na vlastnostech půdy.
Vzdálenost rostlin nebo skupin rostlin (hnízd) mezi sebou v řádcích a mezi sousedními řádky označujeme jako spon pěstování. Například spon 0,4 m x 0,6 m znamená, že rostliny jsou v řádku vzdáleny 0,4 m a mezi rostlinami v sousedních řádcích je vzdálenost 0,6 m.
Zelenina se pěstuje hlavně na polích a na zahradách. Pro radost a zpestření jídelníčku můžeme zeleninu pěstovat také na balkoně a některé druhy i v místnosti. Protože však je vegetační období v našich klimatických podmínkách dost krátké, staví se skleníky a fóliovníky, používají se pařeniště a klimatizační buňky. Tím se prodlouží vegetační období a urychlí sklizeň.
Časový průběh pěstování zeleniny
celer II. - III. V. 3-5 0,4 x 0,4 190-220 cibule sazečka _ III. - IV. 20-30 0,2-0,3 x 0,06-0,1 80-100 česnek ozimý _ X. 60-80 0,25-0,3 x 0,08-0,1 200-280 fazol keříčkový V. - VII. _ 30-50 hnízda 0,3-0,4 x 0,4 55-80 fazol tyčkový V. - VI. _ 30-50 hnízda 0,6 x 0,4-0,6 55-80 hrách setý III. - IV. _ 50-60 0,25-0,3 x 0,04-0,06 65-100 kapusta růžičková IV. V. - VI. 10 0,5-0,7 x 0,5 180 kedluben raný II. - III. III. - IV. 5-20 0,25-0,3 x 0,3 90-100 mrkev raná II. - IV. _ 15-25 0,2-0,3 x 0,03-0,06 100-115 mrkev pozdní IV. _ 15-25 0,2-0,3 x 0,03-0,08 130-165 okurky nakládačky IV. - V. V. - VI. 20 1-1,2 x 0,2-0,3 60-70 petržel kořenová III. - IV. _ 10-20 0,2-0,35 x 0,12 180 rajče III. V. - VI. 10-20 0,4-0,8 x 0,4-0,6 80-135 ředkvičky III. _ 5-15 0,1-0,2 x 0,03-0,05 30-40 salát hlávkový II. - III. IV. 5-15 0,2-0,25 x 0,25 95-100
Způsoby pěstování zeleniny na zahradě
Zajímavý ekologický i ekonomický způsob pěstování zeleniny na zahradě představují smíšené porosty. Respektují se v nich např. obecné zásady střídaní plodin podle délky vegetace, nároků na živiny, hloubky kořenového systému a náchylnosti k chorobám.
Sklizeň a uskladnění zeleniny
Zelenina se sklízí buď postupně, nebo jednorázově.
Při postupné sklizni se vybírají rostliny vhodné pro rychlou spotřebu nebo prodej. Současně se vytvoří prostor pro dorůstání zbylých rostlin a u plodové zeleniny pro tvorbu dalších plodů. Postupně se vytrhává např. raná mrkev, sklízejí hlávky salátu, plody okurek, rajčat apod.
Jednorázově se sklízejí hlavně druhy zeleniny určené pro uskladnění a konzervaci. Sklízí se tak kořenová zelenina pro uskladnění, pozdní zelí, brukev apod.
Doba sklizně závisí na pěstované zelenině, na záměrech pěstitele a způsobu pěstování.
Technika sklizně se liší podle dané plodiny a určujeme ji podle zkušeností a úvahy, jak co nejšetrněji a nejúsporněji získat konzumní části rostlin.
Zelenina se často konzervuje sušením, nakládáním do octa, soli, sterilováním v různých nálevech, mléčným kvašením a hlavně zmrazováním.
Ochrana zeleniny před škodlivými činiteli
Zelenina může být poškozena mnoha škodlivými činiteli. Pro její ochranu je důležitá vhodná prevence a vlastní ochrana dodržováním určitých zásad během vegetace, při sklizni i při uchovávání sklizené zeleniny.
K účinné ekologicky i ekonomicky žádoucí prevenci patří
- střídání plodin
- dodržování vhodných termínů výsevu a výsadby, vzdálenosti rostlin v řádcích a mezi řádky
- výběr vhodného stanoviště pro určitý druh a odrůdu, úprava pH půdy, její kypření a odstraňování plevelů
Vlastní ochrana bývá pracnější, pro ochranu zeleniny můžeme například
- vybrat vhodné "sousedy" - některé druhy rostlin vylučují kořeny, listy nebo květy látky odpuzující hmyz, který rostlinám škodí; kopr a cibule mají dobrý vliv na mrkev, ozdobný afrikán odpuzuje bělásky, napadající košťálovou zeleninu
- mechanicky likvidovat škodlivé parazitické činitele - v malém měřítku je lze obrat, spláchnout nebo jinak mechanicky odstranit a potom zničit; napadené listy a další části rostlin je třeba odříznout, pak spálit, zasypat vápnem apod