Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Trojská válka

Příběh o trojské válce vypráví řecký básník Homér v díle Ilias. Podle Homéra mykénští Řekové po deseti letech obléhání zničili Tróju. Koncem 19. století se na území Malé Asie v západním Turecku našly zříceniny, které jsou označovány za Tróju. Věrohodný důkaz o válce chybí, historici událost připouští a zařazují do doby kolem roku 1200 před naším letopočtem.

Podle Homéra byla příčinou války mezi Řeckem a Trójou krásná Helena, manželka Menelaa, bratra mykénského krále Agamemnona. Otec Heleny přiměl ostatní nápadníky Heleny přísahat, že podpoří Menelaa, pokud by někdo Helenu unesl. Bohyně lásky a krásy Afrodita však slíbila Helenu Paridovi, trojskému princi. Ta s ním utekla do Tróje. Agamemnon připomněl Řekům přísahu a vyslal výpravu do Tróje, aby přivedl Helenu zpět.

Trója měla velmi mohutné opevnění a Řekové ji neúspěšně dobývali 10 let. Ithacký král Odysseus vymyslel lest, jak Tróju dobýt. Řekové postavili dřevěného dutého koně, ve kterém se ukryli řečtí bojovníci. Koně dotáhli k bráně a předstírali opuštění Tróje. Trójané si koně vtáhli do města. V noci Řekové opustili úkryt, otevřeli Řekům bránu Tróje a město dobyli.

Pro turisty zde byl postaven dřevěný kůň foto L. Bartyzal	Zbytky hradeb historické Tróje foto L. Bartyzal

Koncem 19. století německý nadšenec pro archeologii Heinrich Schliemann vydal hledat Tróju. Uvěřil Homérovu vyprávění a v Turecku objevil zříceniny města, které uznačil za Tróju. Dnes na místě Tróje jsou pozůstatky z různých historických období. Jako symbol zde stojí velký dřevěný kůň.