Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Člověk a jeho svět - 4. ročník - Lidé a čas

Pravěk Středověk Novověk Státní svátky Významné dny Zdroje informací

Pravěk

Je to doba od vzniku člověka až po vznik států

Z této doby nemáme žádné písemné památky. O životě v pravěku se dovídáme jen z archeologických nálezů. Tyto nálezy se objevují náhodně při stavbách silnic, při výkopech základů domů nebo při jiných zemních pracích. Pokud stavbaři narazí na neobvyklý nález, musí zavolat archeology, aby místo důkladně prozkoumali a nález vyzvedli. Mohou to být kosti, hliněné střepy, opracované kameny, kovové šperky nebo zlato, stříbro a mince. Všechny předměty zkoumají v laboratořích. Dokáží určit stáří předmětů. Nakonec je vystaví v muzeu, aby se o historii poučili i ostatní lidé.


Nejdříve žili v pravěku lovci a sběrači asi před 50 000 lety

Starší doba kamenná


Později žili v pravěku první zemědělci asi před 10 000 lety

Mladší doba kamenná

Doba bronzová

Doba železná

Vykopávky



Pod povrchem země jsou ukryté poklady.
Někdy jsou ze zlata a stříbra, jindy jde „jen“ o hliněné střepy, kosti, či opracované kameny.
Všechny jsou však cenné, protože jsou svědectvím o životě dávných předků.

(citace: Prvouka 3, nakladatelství Fraus 2009)

Všechny tyto poklady prozkoumávají archeologové a vědci, kteří zjistí, z jaké doby pochází a k čemu sloužily. Na věci z dávné minulosti se narazí většinou náhodně například při ražení tunelů, vykopávání základů staveb, při stavbě silnic. V takovém případě se stavba zastaví a prostor prozkoumají archeologové. Nálezy vyzvednou a po prozkoumání umístí v muzeu.

Někdy se stane, že poklad najde člověk v zemi na vlastní zahradě nebo poli. Podle našich zákonů by měl nález odevzdat, protože patří státu a v muzeu ho uvidí mnoho lidí. Nálezce dostane odměnu. Archeologové podle nálezů zjišťují, jak se předměty vyráběly, jak a k čemu je dávní lidé používali.

V naší zemi archeologové nalezli několik pravěkých tábořišť lovců mamutů. Bylo to na Moravě u Pavlova a Dolních Věstonic a v Předmostí u Přerova. V době ledové, kdy tito lidé žili, tu nebyl už ledovec, ale půda byla promrzlá, většinu roku zde byl sníh. Rostly zde jen nízké keře, mechy a lišejníky. Ze zvířat polární lišky, zajíci, sobi, srstnatí nosorožci a mamuti. Pravěký člověk vytvářel i umění. Ve Španělsku se dochovaly rozsáhlé jeskynní malby. Na Moravě se našly kresby vyryté do zvířecích kostí nebo mamutích klů. Byly také nalezeny sošky zvířat a žen. Vytvořili je z pálené hlíny. Nejvýznamnějším nálezem je soška ženy nazvaná Věstonická venuše. Její hodnota se penězi nedá ani vyjádřit, je nesmírně cenná.



Přes velmi odlišný způsob života se nám lovci mamutů podobali například v tom, že měli rádi hezké věci a zdobili i předměty denní potřeby.

(citace: Prvouka 3, nakladatelství Fraus 2009)

Vývoj člověka

Před mnoha miliony let žili na naší planetě tvorové podobní opicím o hodně menší, než jsme my. Byli to pravděpodobně naši prapředkové. Chovali se více jako opice, žili v tlupě, živili se rostlinami. Běhali po všech čtyřech nohách a šplhali po stromech.

Asi před čtyřmi miliony let tyto opice začaly chodit vzpřímeně. Sbíraly lesní plody. Jedly syrové maso. Začaly se mezi sebou dorozumívat. Nejprve skřeky, později jednoduchými slovy, pokračovali jednoduchými větami. To vše se ale nestalo během krátké doby. Trvalo to několik milionů let.

Asi 40 000 let před Kristem se objevil kočující lovec a sběrač – pračlověk. Pravěký člověk, který se vyvinul z opice, začal organizovat lov/lovci mamutů/. K tomu potřeboval různé nástroje. Opracovával dřevo na oštěpy, ostrým kamenem pazourkem řezal kůže a ze dřeva a kamene si vyráběl sekeromlaty, aby snáze ubil ulovené zvíře. Již poznal oheň. Nejprve ho mohl spatřit v přírodě, když cosi zapálil blesk, později zjistil, že křesáním kamenů vznikají jiskry. Hodně později se naučil rozdělat oheň třením dřívek o sebe. Oheň používal na vaření a topení. Tlupy žily v jeskyních. Později v chatrčích z kůlů a kůží. Byly zde chráněny před zimou, větrem a nepříznivým počasím.

10 000 let př.Kr. se objevují první zemědělci. Po době ledové nastalo oteplení, vyrostly stromy, tráva. Vyhynuli mamuti. V lesích žila zvěř, kterou známe dnes. Podnebí se oteplilo. Lidé sbírali semena divoce rostoucího obilí a začali je pěstovat na malých políčkách.

Také si zkrotili některá divoká zvířata, aby měli mléko a maso. Tak se z divokých stala domácí zvířata. Lidé si stavěli domy ze dřeva, hlíny a proutí. V pecích vyráběli hliněné nádoby. Uskladňovali v nich vypěstovanou úrodu. Uměli z vláken tkát hrubou látku na oděvy.

Vennův diagram

(citace: Prvouka 3, příručka pro učitele, Fraus 2010)

   Co dělali sběrači a lovci    Co dělali všichni    Co dělali zemědělci
   lov velkých zvířat,
   mamutů a sobů
   příprava jídla    vypalování lesů
   a zakládání nových polí
   stavba přenosných obydlí    sběr semen
   a plodů divokých rostlin
   kypření nebo orání půdy
   uchování potravin    setí a sklizeň obilí (úrody)
   zpracování kůží,
   rohů, kopyt, šlach
   mletí mouky
   péče o malé děti    pečení obilných placek
   péče o nemocné    stavba dřevěných domů
   rozdělávání ohně a topení    sušení sena pro dobytek
   výroba keramiky
   tkaní látek


5 000 let př. Kr. vznikají opevněná hradiště, pravěké vesnice.města Lidé si vyráběli předměty z kovu, z pálené hlíny, ze dřeva. Žili zde řemeslníci spolu se zemědělci. Potřebovali zbraně na obranu úrody a nástroje na obdělávání půdy. Chovali dobytek. Všichni hospodařili společně a dělili se o úrodu.


Následuje období, které nazýváme STAROVĚK