Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Holocaust

• vyvražďování Židů nacisty během 2. světové války (bylo vyvražděno kolem 6 milionů Židů)
• památník obětem koncentračních táborů
• byl praktickou aplikací „konečného řešení židovské otázky“, kdy byly zakládány koncentrační a vyhlazovací tábory
• proces hromadného vraždění procházel několika fázemi, nejdříve šlo o hromadné střílení, později se přešlo k plynování v pojízdných vozech
• nacisté se ale snažili šetřit náklady na procesu vyhlazení a došli tak k používání plynových komor (použití plynu zv. Cyklon B)

Koncentrační tábory

• byly zakládány jako místo sloužící k hromadné internaci nebo věznění lidí, nejdříve bylo užíváno označení „internační tábor“ (pro civilní obyvatelstvo na přelomu 19. a 20. století)
• označení „koncentrační tábor“ se začalo užívat až ve spojení s nacistickými tábory 2. světové války, existovali ale již od roku 1933 a umisťovali se sem nepřátelé nacistického režimu

Vyhlazovací tábory

• jinak také „tábory smrti“ byly zakládány s jediným účelem a to vyhlazení židovské rasy (v menší míře také romské) v zemích podrobených nacistickému Německu
• v průběhu druhé světové války v nich bylo zastřeleno či zplynováno téměř 2 700 000 Židů a mnoho lidí dalších národností
• první vyhlazovací tábory byly založeny v roce 1941
• byly to tábory Chelmno, Belzec, Sobibor, Treblinka, Majdanek a Osvětim - Březinka (něm. Auschwitz - Birkenau)
• Majdanek a Osvětim plnily zároveň i funkci koncentračních táborů
• v těchto táborech lidé také umírali často hlady či podchlazením
• žili zde v otřesných hygienických podmínkách, šířili se zde nemoci např. tyfus

Osvětim

• tento tábor byl největším, leží na území Polska (blízko Krakova)
• byl založen 27. dubna 1940
• zemřelo zde nejméně 1,1 miliónu osob
960 000 Židů 70-75 000 Poláků 21 000 Romů 15 000 sovětských válečných zajatců 10-15 000 vězňů různých národností - mj. Bělorusů, Rusů, Ukrajinců, Čechů, Slováků, Jugoslávců, Francouzů, Němců, Rakušanů atd.
• 27. ledna 1945 byl tábor osvobozen Rudou armádou

Po skončení 2. světové války bylo toto jednání označeno za Zločin proti lidskosti, tento termín byl v oblasti práva definován pro potřeby Norimberského procesu jako:

„Vražda, vyhlazování, zotročování, deportace a veškeré jiné nelidské činy, spáchané proti jakémukoliv civilnímu obyvatelstvu před válkou nebo během ní, nebo pronásledování z důvodů politických, rasových či náboženských, ať jsou či nejsou porušením interního práva v zemi, kde byly spáchány, jako následek jakéhokoliv zločinu, spadajícího do kompetence tribunálu, nebo v souvislosti s tímto zločinem.“